pátek 11. dubna 2008

Na návštěvě u Pavlíčků

23.3.2008 přišla na svět malá princezna jménem Terezka, a tak jsme se na ni byli podívat a připili jsme jí i tátovi, který slavil narozeniny, na zdraví! Byla to opět docela vykutálená akcička, ale tentokrát jsem se měla před Prófou na pozoru a tudíž jsem z našeho duelu vyšla jako vítěz, zatímco Prófa zakusil můj stav na kolaudačce u Knara a Dominiky, na němž měl tehdy největší podíl právě on:-)
Terezka je nádherná a hrozně hodná, ale je to takový křehký drobeček, že měl člověk skoro strach si ji pochovat. Většinu oslav prospala, jako by se nechumelilo, a když už na nás vykulila ta svoje kukadla, tak byla potichoučku jako myšička.
Ačkoliv bylo v plánu se u Pavlíčků zdržet jen na dvě hodinky a potom pokračovat na Stodolní, abychom nerušili jak Terezku tak maminku, klasicky se akce zvrhla a protáhla až do dalšího dne. Já jsem ovšem musela o půlnoci domů jako Popelka, jelikož můj kočár do proskovského království by se po půlnoci proměnil v dýni, nebo to byly bílé myšky? ;-) Každopádně jsem se kvůli tomu nestihla rozloučit s mužským osazenstvem, které se venčilo dokola dokola dokola kolem tý bronzový sochy, a tak alespoň touto cestou: "Ahoooooj!"

neděle 6. dubna 2008

Jarní víkendovka na Helfu

Po tuhé zimě jsme se konečně dočkali jara a s ním jako každý rok přichází nezapomenutelné 3 dny strávené za nedobytnými hradbami našeho Nezmarovského sídla...
Letošní jarní víkendovka na hradě Helfštýně byla stanovena na první dubnový víkend, a tak si všichni osadníci sbalili do uzlíčků své buchty a v pátek odpoledne se začali sjíždět do Lipníka nad Bečvou ze všech koutů naší krásné vlasti. Sešli jsme se v poměrně hojném počtu, a to bylo moooc dobře nejen proto, že bylo k dílu přiloženo více rukou, ale především proto, že z důvodů rekonstrukce vodárny jsme byli nuceni nocovat na našem letním sídle tudíž věži profukovací, a tak nám nezbývalo nic jiného než se tulit a zahřívat ve spacácích všemi možnými i nemožnými, umělými i čistě přírodními způsoby:-) Ovšem ne že by to pomohlo. Já jsem třeba první noc procvakala zubama až do časných ranních hodin.
Sobotní den byl kalsicky pracovně nepracovní, tudíž se začalo makat, ale pro Nezmary je přece práce zábavou, a tak jsme si užívali zametání expozice, čištění exponátů, natírání beden, vyhazování matrací z okna, převoz/přenos matrací do věže, vytahování hřebíků z prken a "sekání" takto získaného dřeva.
Po práci následovaly koláče v podobě skvělých francouzských brambor v hradní restauraci. A pak už jenom zábava, pro někoho to znamenalo relax na lavičce či na široké, pro jiného vloupačka do auta či frisbee:-) Večer se udělal oheň, všichni posedali dookola, upekli si, co přes den ulovili, a samozřejmě nesměla chybět kytára a naši adepti na Zlatého slavíka;-) Abychom se zahřáli i zevnitř, tak se svařilo víno a la Olinka a už bylo teplo nejen vnitřně, ale i u srdíčka, protože na Helfštýně je tak krásně!