Párty s Dánama u Štěpánky

Včera jsme byly pozvány na česko-dánskou párty ke Štěpánce na koleje:-) Začalo se to vyvíjet slibně už od první chvíle, kdy nám s Luckou před nosem ujel autobus směr Brabrand, ve kterém seděla Sandra s Davidem (kamarád, který ji přijel z ČR na víkend navštívit). A tak jsme si postály půl hodinky na dešti a čekaly na další. Největší starost jsme samozřejmě měly o to, aby nám všichni nesnědli výborný dánský dezert (tzv. Drømmekage neboli Dream cake neboli chcete-li po česky Koláč snů), který Štěpánka upekla. Naštěstí se náš katastrofický scénář neuskutečnil, přijely jsme právě včas. Nedotčený stůl byl nádherně prostřen všemi možnými dobrotami k jídlu i pití. Štěpánka si skutečně dala záležet! Poté co se Češi s menšími obtížemi konečně sešli, tam kde měli, chyběli nám ke štěstí už jen Dánové:-) Štěpánka to pojala dosti odvážně, popadla Janču (její kamarádka z Karlových Varů na výletě v Aarhu) a láhev a šla od pokoje k pokoji, s každým Dánem si připila, a to byla pozvánka na párty, která se neodmítá. Pak už se Dánové začali houfovat okolo stolalala a párty byla v plném proudu.
Drømmekage byl opravdu vynikající (přirovnala bych ho k piškotovému těstu s kokosem a karamelem na povrchu), ale nechtěly jsme se se Sandrou nechat zahanbit, a tak jsme šly do kuchyně taky něco ukuchtit. V Kodani jsme od Pii okoukali skvělý a rychlý recept: vyválené listové těsto, na které se pokladou na plátky nastrouhaná jablka s cukrem a skořicí, podává se horké s vanilkovou zmrzlinou:-) Dánové i Češi si to moc pochvalovali, takže kuchařky se mohly radovat, že se dílko zdařilo.
Nejvíc Dány udivovalo, jak české holky dělají všechnu práci v kuchyni (pečení, uklízení, mytí nádobí...). U nich je totiž normální, že se o všechny práce dělí, prostě 100% rovnoprávnost. Ovšem přiznali se, že se jim to velice líbí, když je tak holky obskakují a klidně by si na to zvykli, no bodejť by ne! Ale nám se naopak moc líbí, když tady na ulicích vidíme tatínky s kočárky a slyšíme, jak tu chlapi doma makají:-).
PS: Jeden z Dánů se hrozně podobal Honzovi Budařovi, no posuďte sami!

Druhý pracovní den

Včera mi opět přišla sms od záhadné ženy jménem Jani, která mě tímto zvala k nástupu do práce v 15:30, a tak jsem si nabalila večeři a vyrazila na sraz s Danielem, který mě tam měl hodit autem. Ptáte se kam? Sama jsem nevěděla. Ptáte se, kdo je Daniel? Dostala jsem na něj číslo od Jani a věděla pouze, že mě do práce hodí autem. Řeknete si, děkuji pěkně za takové informace, ale s Jani to asi ani jinak nejde:-( Už si začínám zvykat.
Nakonec nás autem jelo 5. Řidič Daniel - Maďar, který v Aarhusu studuje už druhým rokem na magistra, já, Španělka Lola, která takhle jela pracovat poprvé, a dva Litevčané, kteří moc nekomunikovali, ale očividně v Aarhusu nestudovali. Po 45 min jsme dojeli do fabriky s nábytkem v Kjellerupu, což je asi 55 km od Aarhusu! Lola z toho byla docela vyjukaná, zato já už jsem se cítila jako veterán, který ví, že Jani nám asi práci ve větší blízkosti Aarhusu nenabídne. Naštěstí práce byla poměrně jednoduchá. Stálo nás asi 12 u pásu co 2 m, na začátku pásu položil stroj velkou krabici a my do ni postupně vkládali díly šatníkové skříně. Holky samozřejmě lehčí díly, kluci pořádné desky. Já jsem tam třeba přidávala dva druhy pantů na dvířka a lepidlo:-) Po 1,5 hodině jsme měli pauzu na jídlo a pití, které nám zdarma poskytli, pak byly do konce směny ještě asi 2 kratší pauzy. Ve 23:30 jsme skončili, dostali potvrzení, že jsme si mákli, a nasedli do auta a Daniel nás za 30 DKK dovezl až do Aarhusu a mě dokonce až před barák! No nádhera:-)
Akorát jsem večer nějak nemohla usnout, škrábalo mě v krku a neustále jsem měla plný nos, tak jsem usla až kolem čtvrté... asi na mě něco leze. A tak dnes raději ani nebudu riskovat účast na tradiční dánské akci, kde se seznámí většina studujících Dánů se svou budoucí drahou polovičkou, neboli Friday Bar, neboli Fredagsbar, a zůstanu doma a pokusím se dát do kupy.

PS: Samozřejmě vím, že je dnes v ČR státní svátek na svatého Václava, a tak touto cestou přeji všechno nejlepší tátovi a dědovi!:-)

Dánština, hokej a Intl Night

Jelikož kurzy dánštiny sponzorované EU nám už koncem srpna skončily a ačkoliv byly velice kvalitní, ještě stále se s Dány nedomluvíme:-(, rozhodly jsme se spolu se Sandrou a Štěpánkou ve studiu tohoto krkolomného jazyka pokračovat. Zaplatily jsme si kurzy ve Studenterhusu, kde by se mohlo zdát, že se konají jen samé párty, ale není tomu tak! Je to svým způsobem i vzdělávací centrum. Včera jsme měli první hodinu, která byla spíš oťukávací. Naše lektorka se jmenuje Mia a je nás tam asi 12, z toho polovina Němců, kteří mají v dánštině jistou jazykovou výhodu oproti ostatním, a tak za nima trochu pokulháváme, ale snad je doženeme:-)

Dnes jsem sledovala Vítkovice on-line a to bylo gólů! Jako na střelnici! Až mě zamrzelo, že nemůžu být na stadioně:-( Určitě jsem dnes nebyla jediný fanoušek, kterého výhra 8:3 zahřála u srdce a který to tudíž musel jít oslavit! A tak se šlo na již tradiční úterní akci všech exchange studentů, neboli International Night. Noc byla plná překvapení, zvlášť když dvě nejmenované slečny vyskočily na stůl nejmenovaných Dánů a začaly tančit:-) Já jsem si v kabelce přinesla jednoho zlatého Radka, kterého mi po Monice poslala maminka, a tak jsem zapila naše Vítkovické vítězství a připila na to, aby takových bylo víc! Potom jsme poklábosili s ostatníma o tom, jak jde život, trošku zatrsali a po první hodině ranní se šlo domů:-)

Party na Skjoldhøjkollegiet

Další týden školy je třeba na konci týdne opět zapít na Friday Baru, a tak jsme s Luckou odpoledne vyrazily na univerzitu hledat ten náš. Bohužel neúspěšně, ale budeme v pátrání i nadále pokračovat a snad do našeho odjezdu budeme alespoň jednou úspěšné:-) Nakonec jsem zakotvila na právnickém Friday Baru se Sandrou. Daly jsme si jedno čepované a už už jsme chtěly odejít, když dorazil náš nový známy Australan Dan, který už tady je druhým rokem. Pozval nás na další pivo, a tak jsme podřystali o Praze a o Sydney a šli domů připravit se na velkou noční jízdu. Byli jsme totiž pozváni na narozeninovou párty Francouzky Marion a Němky Norah na Skjoldhøjkollegiet v Brabrandu.
Vybavené každá jednou lahvinkou vína jsme mohly s Luckou kol deváté vyrazit. Na místě jsme byly přivítány oslavenkyněmi, avšak na první pohled se zdálo, že tam moc známých není. Přisedly si k nám Polky, které byly velmi nadšené ze setkání s Čechy a hrozně chválily české filmy (hlavně Samotáře), což se moc hezky poslouchalo:-) Nakonec dorazili i naši spolužáci z lekcí dánštiny a zábava byla brzy v plném proudu. Po vínu se jen zaprášilo a stejně tak i po vynikajících narozeninových dortech. Mňam! O půlnoci jsme stáli před rozhodnutím, zda opustit rozjetou akci a chytit poslední autobus do centra, nebo zůstat, dobře se bavit a pak šlapat domů 6 km pěšky. Demokratickým hlasováním zvolila Sandra první možnost a my s Luckou tu druhou. Naštěstí se nočně-ranní pěší procházka nekonala a řidič nočního autobusu, který bohužel jezdí jen z centra do Brabrandu (kde udělali soudruzi z Aarhuského DP chybu?!), se na Philippovu přímluvu nad námi slitoval a svezl nás na černo zpět:-)

Newbees Night aneb zapíjení rozřezané duše

Na International Night jsme skutečně měly alkoholový půst, zato dnes jsme si to vynahradily! Původně jsem měla jít se Sandrou do Studenterhusu na Newbees Night neboli koncerty začínajících místních kapel, avšak cesty osudu jsou nevyzpytatelné...

Štěpánce totiž někdo přes noc rozřezal gumu u kola, když ho měla zaparkované v kolejní garáži v Brabrandu:-( Byla z toho dost otřesená a my taky! Bohužel nezbývá nic jiného, než se otřepat a jít dál a abychom mohly v té dlouhé a strastiplné cestě životem pokračovat, bylo třeba nabrat sil, tudíž pořádně to zapít:-) Holky u mě v půl deváte zazvonily a ve dveřích mě přivítaly Heinekenem, který se neodmítá. Já jsem jim na oplátku nabídla místní Pilsner a takto posilněny jsme mohly za uplakaného počasí vyrazit směr Studenterhus. Na místo jsme dorazily s menším zpožděním, avšak stihly jsme alespoň 2 ze 3 kapel v rozletu. Hudba byla příjemná, nálada velmi rozjařená, a tak jsme večer završily jedním čepovaným a Proskovskýma tyčinkama, které si tady holky nemohou vynachválit. Bohužel to byl můj poslední balíček, takže už máme útrum.

Bez práce nejsou koláče

Ačkoli je náš grant na studium v zahraničí na české poměry dost vysoký, na dánské poměry postačí jen na nejzákladnější výlohy. Celých 70% padne jen na nájem:-( Proto jsme se s Luckou rozhodly nelenit a nějaké penízky si tady přivydělat. Dostaly jsme kontakt od Lucky, která tady byla loni, a jaly se vyjednávat. Bohužel náš kontakt s Jani (naše zprostředkovatelka práce) uvázl na sms, tak máme dost kusé informace o výši platu, práci či zaměstnavateli. Vždy nám smskou přijde nabídka na práci s adresou, většinou den před nástupem. Místa i časy se pokaždé liší. Zní to asi dost pofi (rozuměj pofiderně), přesto jsme to dnes riskly a šly to prubnout. Bohužel se naše pracovní místo nacházelo až v Randers (40 km od Aarhusu), takže jsme vstávaly v 5h ráno, nasedly na bus v 5:40 z Aarhusu a v 7h jsme byly v Randers. Po cestě jsme potkaly Litevčanku Juste, která měla stejný cíl a bohužel i stejně kusé info. Po menším bloudění jsme našly naši zašitou továrničku firmy Compfitt a hurá do práce! Z igelitových pytlíků po 10 a po 8 kusech jsme vybalovaly železné součástky neznámo k čemu a balily je do nových pytlíků po 6 a po 4. Po 8 hodinách vybalování a přebalování člověk uvažuje, kde se stala chyba:-) Každopádně jsme makaly jak utržené z řetězu, jelikož nás šéf lišácky namotivoval, že když stihneme 2,5 palety rychleji než za 8 hod, tak nám těch 8 hod napíše do píchačky a můžeme jít domů:-/ Samozřejmě že jsme to za 8 hod stihly tak akorát a byly jsme rády, že jsme rády:-) Pak už šup na bus a hurá "domů". A večer jdeme svůj první pracovní den zapít do Studenterhusu na International Night. No teda zapít, jak se to veme, dnes asi bez alkoholu.. Lucka to má v horoskopu a Sandra prý bere místní kakao Matildu. Tak uvidíme...

Sailing

Tak jsme se konečně dočkaly naší plavby po Aarhuském pobřeží! Sraz byl ve 12:30 u Studenterhusu, kde se nás sešlo asi 15, a pak jsme ještě půl hodiny šlapali nekonečným přístavem až ke kotvišti naší bárky. Píšu bárky, protože po zkušenostech v Chorvatsku a na Mazurách jsem čekala trošku větší luxus, avšak nemyslím to nějak hanlivě! Byla to pěkná rybářská loďka předělaná ke komerčním účelům. Před vyplutím nám kapitán oznámil, že včera foukal tak silný vítr, že plavbu museli zrušit a že dnes sice taky fouká, ale risknem to, když tak v podpalubí jsou záchranné vesty a na palubě je člun! No není to krásný dánský optimismus:-) Každopádně díky silnému větru bylo na obloze krásně modro a sluníčko svítilo jedna radost, avšak taky byly pěkné vlny, které neváhaly narážet o kýl lodi a pěkně šplouchat přes palubu až na nás.

Nejprve jsme prozkoumali jižní pobřeží a podívali se až tam, kam jsme předešlého dne vandrovaly se Sandrou 15 km! Potom jsme se vydali na sever k pláži za Den Permanente, kde jsme se ještě v srpnu koupaly:-) Tak už máme zmapovaný místní terén i z vody;-) Po 4 h plavby jsme se pěkně vyfoukané vydaly směr naše domovy a postýlky...

Friday Bar

Už je to tak, druhý týden školy jsem přežila bez úhony na zdraví či čemkoli jiném. Díky nabitému minulému týdnu jsem sice trošku nestíhala a četla jsem, až se mi mlžil zrak, ale nakonec jsem vše zvládla a je tady páťulínek:-) A není to jen tak obyčejný pátek! Tady v Dánsku je totiž na univerzitě takový hezký zvyk pořádat Friday Bary, což v praxi znamená, že se sejdou všichni studenti na své katedře i s vyučujícími a popíjejí na místní poměry levné pití a konverzují. Ovšem tento pátek je ještě ozvláštněn tím, že se pořádá Denmark's Largest Friday Bar, tedy sejdou se úplně všichni studenti v univerzitním parku, kde jsou pro ně přichystány stánky s občerstvením, hudební stany a jiné atrakce.
Akce měla začít už v 10 h a trvat až do půlnoci. Bohužel ráno a dopoledne to vypadalo, že nám počasí moc přát nebude:-( Zrovna když jsem si nachystala budík na 6 h a vyrazila k moři na východ slunce, byla nad Aarhusem taková deka, že slunce nemělo šanci a já taky ne:-( Tak jsem "romanticky" posnídala na pláži bez sluníčka, zjistila jsem, kde je vlastně ta nudapláž, jelikož místním otužilým Dánům ani 8°C nezabránilo v koupání se na Adama a Evu v brzkých ranních hodinách, a nakonec mě déšť vyhnal směr privát, kde jsem dorazila ve stavu zmoklá slepice.
Na Friday Bar jsme s holkama vyrazily až na 14:30, jelikož v menze v tu dobu byla akce 3 velká točená piva jen za 20 DKK! No nekup to, když je to tak levné! Tak jsme rychle naklopily každá 3 kousky za 1 h, jelikož v 15:30 už akce končila:-( V rozjařené náladě jsme se vydaly prozkoumat hudební stany. Já už jsem potom postupně střízlivěla, ovšem Štěpánka se Sandrou se rozhodly to roztočit, a tak točily jednoho panáka a Culta (RedBull s vodkou) za druhým, což způsobilo, že se nám na 2,5 h ztratily z dohledu i s Lucčinou šálou:-/ Lucka zůstala s ostatními exchange studenty a já se vydala pod pódium, kde zrovna začínal hrát náš Aarhuský objev, který dostal pracovní název plyšáček:-) V tu ránu se tam objevily i holky, každá s jedním Dánem pod paží. Zatrsali jsme a když ve 21 h skončil koncert, sebrala se parta Erasmáků směr koleje v Brabrandu na soukromou párty. Nějak jsem se k nim taky připletla, a tak jsem se do postýlky dostala až v 1 h, ale nestěžuju si:-)

Sandra má narozeniny

11.9. bude mít Sandra narozeniny, a tak jsme neváhaly a jaly se je oslavovat už v neděli:-) Ve 14 h jsme zabraly stůl s lavičkou v univerzitním parku, kde Sandra bydlí na kolejích, upravily si prostředí k obrazu svému narozeninovými balonky a dánskými vlaječkami, jak je místním zvykem, a oslava mohla začít. Sandra od nás dostala krásnou svačinovou dózu s Medvídkem Pú a prasátkem a "dort", který jsem tentýž den dopoledne upekla. Připily jsme Sandře místní pálenkou akvavit (40%) na zdraví a pustily se do jídla:-) Počasí nám přálo, a tak jsme venku vydžely až do pozdních večerních hodin. Pak jsme se přesunuly do kuchyňky na kolejích, kde jsme poznaly pár Sandřiných dánských spolubydlících, a po osmé hodině mohla být oslava prohlášena za ukončenou, jelikož Štěpánka byla na kole a chtěla se do Brabrandu dostat za světla, Lucku stále zlobí nachlazení a já jsem byla poněkud společensky unavená:-)

Aarhus Festuge

Od 31. srpna do 8. září ožily Aarhuské ulice díky festivalu, který se tady každoročně koná. Jedná se o festival hudby, divadla, tance a vůbec veškerého umění (třeba i podnikání - dalo se docela slušně vydělat sběrem pivních plechovek a lahváčů, které návštěvníci festivalu lehkovážně odhazovali kde se jen dalo). Mottem letošního ročníku bylo IN MOTION a skutečně tomu tak bylo. Ulicemi se valily davy a nejvýznamnější Aarhuské budovy si vnoci oblékly červený háv, který je krásně oživil.
Kromě World stage a některých stanů v přístavu, které jsme pravidelně navštěvovaly každý večer, jelikož tam byl vstup zdarma:-), jsme se Sandrou oželely 120 DKK z našeho grantu a zavítaly do Ridehusetu na koncert 4 kapel, mezi nimi i naši oblíbení Aarhusané January Jaunt:-) Až na to, že jsme tam asi byly nejstarší, to byl skvělý zážitek! Škoda jen těch opilých dětí:-(, kdyby se nás zeptaly, tak jim rády vysvětlíme, že z piva a šampusu jim bude zle, moc zle...
V sobotu žil festival fotbalem. Naštěstí po skončení zápasu se Švédy se vše vrátilo opět k hudbě, a tak jsme si mohly užít poslední festivalovou noc a oslavit ji tancem:-) Bohužel jen ve dvou se Sandrou, jelikož Lucku přinutilo nachlazení a rýma zůstat doma a Štěpánka odpočívala po svém prvním pracovním dni a zároveň uvítacích oslavách na lodi.

Holá, holá, škola volá!

Už je to tak, začala nám škola. V Dánsku se totiž začíná vyučovat už první zářijový týden a celý prosinec a leden je vyhrazen na zkouškové. Univerzitní kampus poněkud ožit, začaly se tvořit fronty, jak v menzách, tak v knihkupectvích, a před školou se zvětšil počet zaparkovaných kol.

Tento semestr tady mám zapsané "jen" 3 předměty po 10 kreditech, takže pondělí a pátek mám volno, takový prodloužený víkend:-) Ale nebude to žádná legrace! Na příští týden musím přečíst Krále Leara a 2 romány:-( Všechny tři předměty jsou z oblasti americké a britské literatury, tudíž můj obor, a jsem moc ráda, že se mi podařilo utéct z jedné šílené lingvistiky, kterou jsem si omylem také zapsala. Přikládám fotky svých dvou vyučujících:-) Jens je sympaťák, akorát už vypadá poněkud dospěleji a nosí výrazné brýle. Dominic je Brit, možná připomíná spíš bláznivého fyzika než anglistu, ale je taky moc fajn.

Monča už je fuč :-(

Stejně rychle jako mi utekl srpnový kurz dánštiny, mi uplynul týden s naším českým Holoubkem:-( Ani jsem se nenadála a už mi ufrnknul domů. Ale nemůžu si ji vynachválit! Monča nám posloužila jako poslíček, který nám do Dánska přivezl kousíček Česka, a to nejen materiálně (moc děkujeme za zásoby českého ovocného čaje! Dánové tu ujíždějí jen na černém:-( Za zásoby pivečka! Za prostěradlo na manželskou postel, Tangy, pudingy, polívky, Bebe Dobré Ráno a spoustu jiných dobrot made in Czech Republic), ale především duševně. Až po Moniččiném příjezdu jsem si uvědomila, že kromě cizinců jsem tady v kontaktu jen s Čechama (rozuměj lidma z Čech nikoli Moravy či Slezska) a má to na mě špatný jazykový vliv:-) Klidně řeknu "dobrý pivo" a ani nemrknu. Ale snad mě Monča zas vrátila do ostravských kolejí a chvíli mi to vydrží:-)
Jinak jsme dnes opět praly, tentokrát bez ztráty kytičky (4 DKK), akorát Lucce se to asi zdálo příliš nudné a chtěla nám to trošku zpestřit, tak si vyvěsila vyprané tričko na ramínko z okna, aby rychleji uschlo, ale dánský vítr je zrádný a tričko i s ramínkem odnesl tak šikovně, že se zachytilo za dráty u okna v přízemí. Tak jsme Dánům na dvorku zahrály Pata a Mata a tričko bylo zase doma:-)

Monika in Aarhus

Včera jsem konečně mohla začít Monču provádět po svém adoptivním městě. Po třídenním vyčerpávajícím výletě do Kodaně to nebyla žádná sranda, ale zatly jsme zuby a vrhly se do Aarhu po hlavě:-) Ukázala jsem Monči náš univerzitní kampus i s parkem a 17 patrovou knihovnou a nakonec jsme hodinu strávily v univerzitním přírodovědeckém muzeu plném vycpaných zvířat. Po dobrém obídku jsme se vydaly směr jih po pobřeží. Naštěstí se na nás sluníčko většinu cesty usmívalo, tak jsme mohly jít a jít a jít a.. no naprosto jsme zapomněly na čas. Výlet jsme zakončily v Deer Parku, kde nám daňci a srny žraly mrkev z ruky a ostatní zvířena se válela v trávě cca 3 m od nás jako by se nechumelilo.
Dnes jsme za dopoledne zvládly navštívit Staré Město, které máme do slova a do písmene pod okny. Dalo by se to přirovnat k Rožnovskému skanzenu. Jsou tam staré barevné hrazděné domky, chodily jsme od chaloupky k chaloupce a prohlížely si interiéry a krásná pekařka nám prodala úžasné dobroty podle staré receptury!
Odpoledne jsme byly domluvené s naší kodaňskou skvadrou, že zajdeme do místních skleníků a pak do města. Bohužel Monča nezažila Aarhus takový jaký obvykle bývá, ale jeho festivalovou podobu, tudíž všude hory lidí, přeplněné uličky, poházené odpadky (především plechovky a lahváče) po zemi a ruské kolo v přístavu. Škoda, ale i takový Aarhus bývá sedm dní v roce.