Balím kufry aneb Loučení s brněnským privátem

Tak už je to tady, ačkoli si studium na FF MU v Brně protahuju o jeden semestr, tudíž skončím nejdříve v lednu 2010, na privátě už dnes balím kufry. Rozvrh na příští semestr: Odevzdání DP a SZZk mluví za vše. Psát a učit se můžu i doma v Ostravě a možná i s větším klidem... avšak nezoufejte moji milí brňáci ať už domorodí či adoptovaní, určitě vás budu jezdit navštěvovat a občas zkontrolovat, jestli tady beze mě neděláte neplechu ;)
Když se schylovalo ke konci týdne, kdy jsem to tady měla definitivně zabalit, měla jsem takový zvláštní pocit, jako bych prožívala jednu kapitolu z románu Borise Viana Pěna dní. Jako by se se mnou privát loučil nebo alespoň tušil, že už odcházím, a dával mi to nevybíravě najevo. Všechno jakoby tady končilo se mnou. Začala mi docházet pasta, toaletní papír, tělové mléko, těstoviny, sojové maso, mražená zelenina a tak bych mohla pokračovat skoro do nekonečna.. snad nejsymboličtější bylo dohořívání svíčky ;(
Můj optimistický odhad, že se sbalím do velkého kufru a 50l batohu, se ukázal poněkud nepřesným:) Skříň a stůl sice zejou prázdnotou, ale obsah postele budu schopna odvézt jedině náklaďákem:) Njn 6 let vysokoškolského studia se musí nějak projevit. A jak jinak než stohy papírů a poznámek, skript a učebnic..
Avšak jsem ráda alespoň za ta dvě přetěžká zavazadla a vděčná za Jirku, který mi s nimi v neděli pomůže. Ve středu jsem se na SemestrEndu rozloučila nejen s uplynulým semestrem, ale i s univerzitním a studentským životem v globálu. Včera jsem se loučila s Brnem kulturním ohromným představením Bídníků na scénně Městského divadla Brno, mé díky patří Lucce a Markétě, které mi tento nezapomenutelný zážitek umožnily, ač Markéta na to má svůj názor;) Dnes se loučím s privátem samotným. Za hodinu mi jede vlak do Liběchova za Monikou a po cestě zpět s Jirkou v Brně jen popadneme kufry a poběžíme na vlak do stanice Ostrava-Svinov:)
Papa lala! Mějte se tu děcka a já zas přijedu! Přece vás v tom nenechám ;)