Sotva mi skončila zkušební doba v mé první práci, už jsem balila bagáž na svou první placenou dovolenou :) Bohužel bez Jirky, kterému zrovna začal školní rok, a přes to prostě ve školství nejede vlak. Ale na dovolenkovou společnost si nemůžu stěžovat. Bylo zajímavé sledovat ten posun: když jsem jela s děckama na Mazury poprvé, byli jsme vlastně všichni studenti a začátek září nám na týden na jachtě naprosto vyhovoval, akorát před začátkem semestru. Tentokrát už byla celá posádka plátci daní z příjmu a škudlila si každý den z dovolené, abychom společně v září mohli vyrazit na rajz :)
Naštěstí všechno klaplo jak mělo a v pátek po práci jsme se mohli srazit u Tesca, nakoupit jídlo a PITÍ na týden pro sedmičlennou posádku a společně vyrazit na sever směr
Piasky. Noc jsme již tradičně strávili v polských lesích na divoko a ráno jsme potom pokračovali do přístavu, kde už na nás čekala (v danou chvíli ještě milovaná) jachtička.
Původně jsme měli zarezervovanou loď VIKING, ale nakonec jsme z důvodu lépe společensky nakloněnému uspořádání kajuty vykšeftovali loď VANDAL. Nevím, jestli ke zlomu v našem jachtění došlo z důvodu těchto "nekalých obchodů", nebo to bylo kvůli zapomenutí obětování Neptunovi, každopádně naše trápení s ploutví, které následovalo, nám dosti zkazilo celkový dojem z plavby.
Počasí bylo nádherné, sice trošku chladné, ale co bychom v září nechtěli. Slunečno a bezvětří jsme zaháněli demižónem "kvalitního" vína nebo skoky do vody a větrno jsme si užívali naplno až do chvíle, kdy se nám urvala ploutev. Situace byla vážná, nikoli však zoufalá. Napoprvé jsme z toho byli dost vyjukaní a ty rány do kýlu, když si vlny pohrávají s uvolněnou ploutví, bych vám nepřála zažít. Loď se stala neovladatelnou a stočili jsme to do nejbližššího rákosu. Pod loď byli vyslání nejotužilejší z otužilých a po nemalých peripetiích se Chroustovi podařilo ploutev jakš takš zasunout pod loď, aby tam nebemblala a abychom byli alespoň schopní někam nouzově dojet na motor.
VIKINGovi jsme se tudíž nevyhnuli a byl nám nabídnut jako náhradní loď. Nabídku jsme přijali, ježto jsme neměli na výběr. Už tak jsme jízdou na motor a čekáním na servismana ztratili minimálně den. A tak jsme s Vikingem dopluli až do
Węgorzewa, kde jsme si smlsli na nejlepších polských zapiekankach, doplnili proviant a okoštovali polský chmelový mok Żywiec. Tím ovšem den neskončil. S chutí nemající obdoby jsme se pustili do hraní Activit a pití Żubrówki. Tímto se Neptun konečně dočkal oběti, hned dvojnásobné :)
Další den, kocovina nekocovina, jsme se vydali na pěší túru směr zdymadlo pro ponorky z 2.sv. Po cestě zpět jsme opět nemohli vynechat zastávku ve Węgorzewu s již povinnou ochutnávkou zapiekanek, ke které si přidaly i úžasné gofry s výborným ovocem. Večer se opékaly buřty a meditovalo u ohně.
Příštího dne nám počasí přálo a fučelo tak do plachet, že jsme si to všichni naplno užívali a museli vyvažovat loď. Po proplutí kanálem v Giżycku s unikátním otočným mostem poháněným lidskou silou jsme se chtěli vrhnout do zběsilých vln, ovšem chybička se vloudila a další ploutev visela na vlásku a bóchala do kýlu jedna radost - ovšem né ta naše. Tímto pro nás plavba definitivně skončila. Zakotvili jsme v přístavu, kterým celý večer i celou noc hučel neutišitelný vítr a následujícího dne jsme se na motor vydali směr domovský přístav.
Ačkoliv se v jachtařském klubu HAK hájili tím, že se někde rozmotal uzel na laně, který měl sloužit jako zarážka a že jsme ploutev spustili moc, proto vypadla z kladkostroje, řekli jsme si, že HAK never more. Nemluvě o tom, že sparingová Projzova posádka lodi VIRUS dvakrát řešila plachty roztrhané na cimpr campr. O jachty je třeba se starat a ne na nich jen vydělávat a půjčovat je v havarijním stavu! Ale dovolená to byla krásná, sic o den kratší, zato plná nových zážitků, chuťových vjemů a veselí nejen nad zápisky z deniku ostravaka :)
Žádné komentáře:
Okomentovat