Kodaň

Výlet do Kodaně se nám náramně vydařil! Počasí bylo základ pro naše každodenní túry po městě (skutečně se jednalo o túry, poněvadž denně jsme mohly nachodit 15-20 km) a to nám opravdu přálo. Kromě slušného počasí bylo třeba někde složit hlavy a k tomu nám jako prvotřídní hotel posloužil dům Lucčiného bratrance, který v Kodani nějaký ten pátek bydlí. On i jeho manželka se o nás (slovy pět bab) velmi pěkně postarali, podělili se s námi nejen o dům, ale také o jídlo a tím velice ulehčili našim peněženkám, které dostaly zabrat jak při cestě (500 DKK), tak při návštěvách všemožných kodaňských atrakcí (moooc DKK).
Začaly jsme návštěvou radnice a pokračovaly do starého Nového přístavu (Ny Havn), který nás očaroval už v Legolandu. Barvy na tamních domech ve svitu lunečních paprsků jen zářily. Neodolaly jsme a nasedly na loď, která nám během 60 min ukázala Kodaň v celé své kráse z hladiny vodní. Pak jsme se vydaly ke královskému paláci Amalienborg, který gardisti velice pečlivě střežili, takže hlavně "Distance!" děvčata:-) a kousek odtamtud jsme vkročily pod jednu z největších kopulí na světě, která je součástí Frederikskirke. S kostely jsme tím zdaleka neskončily, následoval Skt Alban Kirke u jezírka a pak už konečně symbol hlavního města - Malá mořská víla. Sebrala jsem všechnu svou odvahu, přiskočila jsem k té smutné slečně na kámen a vlezla všem japonským turistům do záběru:-) První den jsme uzavřely v největším dánském zábavním parku Tivoli, kde si holky (Lucka, Monika a Štěpánka) zkusily volný pád ze 60 m a potom jsme se projely po horské dráze místy i hlavou dolů. Největší strach jsem měla o své brýle, naštěstí mi zůstaly na očích, takže jsem viděla na cestu nejen během jízdy, ale i po ní:-)
Druhý den by se dal nazvat muzejní, jelikož jsme se vydaly na průzkum kodaňské muzejní půdy. Odstartovaly jsme ve Státním muzeu umění (modernímu umění asi nerozumím, ale přišlo mi místy hodně perverzní a místy si troufám říci, že takové patlaniny bych z hlíny taky upatlala, po lahvince absinthu každopádně), oskočily jsme si na střídání stráží v pravé poledne, pokračovaly do Glyptotéky (antické umění, mumie a francouzští impresionisté na jedné lodi), která nám zvedla náladu, a skončily jsme v Národním muzeu. Pak už hurá do Gentofte, kde jsme bydlely, a ten den jsme byly pozvány na tradiční dánskou večeři manželkou našeho hostitele.
Poslední den nás počasí trošku zlobilo, ale zvládly jsme navštívit Rosenborg, botanickou zahradu se skleníky i 32 m vysokou věž na kostele Božského Spasitele (Vor Frelsers Kirke), ze které bylo vidět až na most spojující Dánsko se Švédskem. Když jsme odjížděly, Kodaň plakala, a my jsme unavené a uchozené padly na sedadla ve vlaku a nechaly se 3 h vézt směr Aarhus.