Zbytek Aarhusu s Ostravaky

Po příjezdu z našeho slavného výletu na sever Dánska jsme si nedopřáli ani den odpočinku a opět jsme vyrazili objevovat krásy Aarhusu a jeho okolí. Teda jak kdo objevoval, protože já už mám Aarhus víceméně zkouknutý, přece jen už tady jsem čtvrt roku, ale třeba Zenovy zahrady pro mě byly také novinkou.

Návštěva Japonských zahrad (oázy klidu, míru a budhismu) v Trige, které je vzdálené 11 km od Aarhusu, se téměř proměnila v noční můru. Chtěli jsme totiž ušetřit za autobus a zároveň udělat něco pro svá zchátralá těla, a tak jsme přijali nabídku kol od Daniela. To jsme ale netušili, že se vrháme do jámy lvové. Člověk by si řekl, že 22 km na kole není žádný závratný výkon, ale zkuste jet s kopce do kopce 22 km v docela kvalitní zimě na dost nekvalitních kolech:-( Johnovo kolo nebrzdilo a nepřehazovalo, jediná brzda, která na něm byla, bylo dynamo propojené se zrezivělým světlem bez žárovky. Moje kolo přehazovalo jen na 1 a 3, Daniel mě varoval, ať v žádném případě nepřehazuju na 2, ale když jsem se ho zeptala, jak mám přehodit z 1 na 3, aniž bych přejela přes 2, tak nevěděl:-) Blanka z nás asi měla nejlepší kolo, ale ani to nezůstalo poznamenané zubem času, takže se jí v půlce kopce začalo hýbat sedátko na všechny strany. Jo a to nemluvím o tom, že jsme všichni měli vyfouklé duše! Prostě žůžo dobrodrůžo. Každopádně jsme přežili a Zenovky jsme si užili:-)

Jako částečnou omluvu nás potom Daniel pozval na čaj a sušenky a v sobotu dokonce na večeři u něj na kolejích. Uvařil nám špagety na dva způsoby, k tomu byly dva druhy zeleninových salátů plus ovocný salát a nakonec jako dezert sladký brokolicovo-bramborový koláč s modrým sýrem. No zajímavá kombinace chutí! Blance z toho běhal mráz po zádech a Lucka se oblizovala:-) Všechno jsme zalili červeným vínem a udělali tak společně příjemnou tečku za Blančiným a Johnovým pobytem v království dánském!