Abych vybočila z každoročního stereotypu, rozhodla jsem se strávit Štědrý den v Kodani:-) Nebyl by to zase až tak špatný nápad, kdyby se mnou byla souhlasila i příroda a ten, kdo poroučí větru a dešti. Naštěstí zase až tak nefoukalo a ani nepršelo, ovšem mlha jak mlíko ve městě, kam jste se přijeli podívat na radniční a
kostelní věže, královské paláce a zámky a Malou mořskou vílu, není zrovna to pravé ořechové.Do Kodaně jsem dorazila s dvouhodinovým předstihem před příletem Kači a Tomáše, a tak jsem se rozhodla je využít k nahlédnutí do Christianie, jedné kodaňské čtvrti. Ovšem to jsem ještě netušila, že se vrhám do jámy lvové. V průvodci jsem se dočetla, že tam v r. 1971 hippie squatteři založili jakousi svou osadu s vlastní 
infrastrukturou a sociálním systémem, která překvapivě fungovala, a že se tam ještě před třemi lety legálně prodávala marihuana. Bohužel realita je poněkud jiná, zvláště když jste ženského pohlaví, cizinec a vstupujete do ní sami, což byl můj případ. No ale nakonec jsem prokličkovala mezi 
zapálenými barely, kolem kterých se shlukovala podivná individua, z nichž mi někteří nabízeli hašiš, nafotila ucházející grafitti a byla na nádraží včas, abych tam vyzvedla sestřičku s její drahou polovičkou:-)
Na uvítanou jsem je rovnou upozornila, že nic kromě mlhy toho dne neuvidí, takže je zbytečné kamkoli chodit, a že bychom si měli sednout na schody před nádr a představovat si, že v té mlze vidíme Malou mořskou vílu a spol. Ale nakonec jsme vyrazili do ulic, udělali i pár
hezkých fotek, viděli noční vánoční Kodaň a v šest už uháněli vlakem do mého přechodného domova jménem Aarhus. Po vyčerpávajícím dni (Kača a Tomáš vyjížděli ve 2:30 z OVy, aby v 10 chytli letadlo v Praze) jsme demokratickým hlasováním odložili Štědrý den na 25.12.
infrastrukturou a sociálním systémem, která překvapivě fungovala, a že se tam ještě před třemi lety legálně prodávala marihuana. Bohužel realita je poněkud jiná, zvláště když jste ženského pohlaví, cizinec a vstupujete do ní sami, což byl můj případ. No ale nakonec jsem prokličkovala mezi 
zapálenými barely, kolem kterých se shlukovala podivná individua, z nichž mi někteří nabízeli hašiš, nafotila ucházející grafitti a byla na nádraží včas, abych tam vyzvedla sestřičku s její drahou polovičkou:-)Na uvítanou jsem je rovnou upozornila, že nic kromě mlhy toho dne neuvidí, takže je zbytečné kamkoli chodit, a že bychom si měli sednout na schody před nádr a představovat si, že v té mlze vidíme Malou mořskou vílu a spol. Ale nakonec jsme vyrazili do ulic, udělali i pár
hezkých fotek, viděli noční vánoční Kodaň a v šest už uháněli vlakem do mého přechodného domova jménem Aarhus. Po vyčerpávajícím dni (Kača a Tomáš vyjížděli ve 2:30 z OVy, aby v 10 chytli letadlo v Praze) jsme demokratickým hlasováním odložili Štědrý den na 25.12.
Žádné komentáře:
Okomentovat