Hilsenen ze dne 5.8., aneb konecne muzu zapojit flashdisc

Už je tomu 5 dní, co jsem opustila svou matičku vlast a vydala se do světa podobně jako hloupý Honza, akorát můj „pytlíček s buchtama“ byl poněkud objemnější, jelikož pro mě bylo nemožné sbalit se na půl roku do jednoho šátečku. Hmotnost mých zavazadel pocítili na vlastní kůži i Tonda s Laďou, kteří mi dělali společnost při čekání na EC v Praze. Možná se jim zdálo, že to mám moc lehké, a obávali se, že dánské větry by mě mohly odvát do moře, a proto mi do batohu naložili kameny, které jsem našla až na našem novém privátu v Aarhusu při vybalování. Tak vám kluci moc děkuji, díky tomu na vás budu ještě min. týden vzpomínat s pocitem, že se nemůžu bezbolestně pohnout:-)
Jinak už jsme se celkem zabydlely, kufry a batohy vybalily, vlajku vyvěsily a sporák zprovoznily. Je tady totiž tak moderní vybavení, na které bychom občas potřebovaly návod k použití a pokud možno ne v dánštině:-) Sporák reaguje na dotyk, ale jen na ten správný, tou správnou silou a po správnou dobu, takže nejprve se nám vůbec nepovedlo ho zprovoznit, nepovedlo se to ani Štěpánce, která byla našim prvním hostem, a pak ani mentorce. Už jsme byly zoufalé a odhodlané napsat majitelce bytu, která je teď v Šanghaji, když jsem zatlačila na to správné místo tou správnou silou po správnou dobu a sporák zareagoval:-) Takže dnes jsme si konečně uvařily jídlo na sporáku. Ovšem nemyslete si, že tady žijeme o chlebu a o vodě! Opak je pravdou, v menze jsme si na oběd daly pizzu, když k nám přišla před party na večeři Štěpánka, tak jsme měly hranolky a během sobotní procházky po městě jsme si daly zmrzlinu. Byla to velikost „baby“, ale měly jsme co dělat, abychom ji spořádaly!

Na party jsem si dala dánské pivo za 25 DKK, tzn. téměř 100 Kč, a řeknu vám fuj! Začínám litovat, že jsem si dovezla jen 4 plechovky (já vím, říkali jste mi, že toho mám málo, že to vypiju po cestě tam, ale mně by se do kufru stejně už víc nevešlo:-() Ale je tady fajn Belgičan, který Lucce donesl lahváče věhlasného belgického piva Kriek, což znamená, že si můžeme zlepšit chuť, ale taky to znamená, že jsme o Staropramen chudší, jelikož dar nelze neoplatit darem.

Dnes ráno jsme vyrazily omrknout okolí privátu. Pronikly jsme na naši zahrádku na dvorku, do botanické zahrady a dokonce jsme nahlédly do Starého Města, které máme, co by kamenem dohodil. Odpo jsme absolvovali (rozuměj Erasmáci) sight hunting a dánský film After the Wedding (moc hezký! doporučuji všem). Máme tady tak krásné počasí, že někteří odvážlivci se šli koupat do moře, my s Luckou jsme vybalily sukně a taky se některým podařilo lehce se přismahnout. Moc se nám stýská po našich sandálkách, které jsme nerozvážně nechaly doma:-/

PS: Krapet mě zlobí oko. Už od příjezdu červená a natíká. Vypadám jakoby mi někdo dal po hubě.. přikládám foto, ale na tom to tak nevyzní. Prostě jsem tu za největšího rváče:-)