Poslední den v Dánsku jsme strávily poněkud netradičně, a to úklidem. Po včerejší rozlučkové párty u nás na privátě, sice nebylo nablito ani u nás ani v alejích, ale v 17h měla přijít majitelka bytu na kontrolu. Po čtvrtlitru domácí meruňkovice, nějakém tom víně a kdo ví po čem ještě jsem ráno nějak nemohla dospat, a tak jsem vstala brzy a pustila se do pečení
buchty na zítřejší dlouhou cestu domů. Po snídani jsme se pustili do balení, třídění věcí, co vyhodit a co si vzít domů jako suvenýr (bylo to těžké rozhodování, ale stejně nám bylo jasné, že polovinu věcí, které domů dotáhneme, vyhodíme) a když byly skříně prázdné, mohli jsme se pustit do drhnutí koupelny, vytírání lednice, polic, skříní a podlah. Byla to makačka a všichni jsme se u toho pořádně zapotili, ale zvládli jsme to na jedničku. Díky samozřejmě patří i Renči a Honzýčkovi, kteří se dobrovolně stali nedobrovolnými pomocníky:-) Eva dorazila o půl hodiny dřív a byla velice spokojená se stavem svého bytu, za což jsme byly velice rády, protože jsme díky tomu nepřišly o deposit.
Jak už se to říká v jednom přísloví, po práci přišly koláče a to v podobě úžasné večeře u Sandry na kolejích. Po přípitku chilským vínem jsme dostali kuřecí prsíčka s broskví a se sýrem a nakonec dezert v podobě citrónového koláče. Sandra
prý recept stáhla někde z internetu a vzhledem k jeho jistým nedokonalostem musela zaimprovizovat, ale my jsme nic nepoznali a olizovali jsme se až za
ušima! Avšak měli jsme před sebou dlouhou cestu do rodné vlasti a brzké ranní vstávání, a tak jsme šli na Dánsko v nezvykle brzkou hodinu domů a Sandru jsme nechali na pospas Dánům a Dánsku. Však ona je holka šikovná a do června to tam zvládne i bez nás ;-)
Poslední den v Dánsku jsme strávily poněkud netradičně, a to úklidem. Po včerejší rozlučkové párty u nás na privátě, sice nebylo nablito ani u nás ani v alejích, ale v 17h měla přijít majitelka bytu na kontrolu. Po čtvrtlitru domácí meruňkovice, nějakém tom víně a kdo ví po čem ještě jsem ráno nějak nemohla dospat, a tak jsem vstala brzy a pustila se do pečení 
buchty na zítřejší dlouhou cestu domů. Po snídani jsme se pustili do balení, třídění věcí, co vyhodit a co si vzít domů jako suvenýr (bylo to těžké rozhodování, ale stejně nám bylo jasné, že polovinu věcí, které domů dotáhneme, vyhodíme) a když byly skříně prázdné, mohli jsme se pustit do drhnutí koupelny, vytírání lednice, polic, skříní a podlah. Byla to makačka a všichni jsme se u toho pořádně zapotili, ale zvládli jsme to na jedničku. Díky samozřejmě patří i Renči a Honzýčkovi, kteří se dobrovolně stali nedobrovolnými pomocníky:-) Eva dorazila o půl hodiny dřív a byla velice spokojená se stavem svého bytu, za což jsme byly velice rády, protože jsme díky tomu nepřišly o deposit.
Jak už se to říká v jednom přísloví, po práci přišly koláče a to v podobě úžasné večeře u Sandry na kolejích. Po přípitku chilským vínem jsme dostali kuřecí prsíčka s broskví a se sýrem a nakonec dezert v podobě citrónového koláče. Sandra 
prý recept stáhla někde z internetu a vzhledem k jeho jistým nedokonalostem musela zaimprovizovat, ale my jsme nic nepoznali a olizovali jsme se až za 
ušima! Avšak měli jsme před sebou dlouhou cestu do rodné vlasti a brzké ranní vstávání, a tak jsme šli na Dánsko v nezvykle brzkou hodinu domů a Sandru jsme nechali na pospas Dánům a Dánsku. Však ona je holka šikovná a do června to tam zvládne i bez nás ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat