IS říkal 2.2. v 8:30 v G25, což nebyla až tak pravda:)Zkoušelo se v jednotlivých kancelářích zkoušejících a v G 25 jen v případě, že zkoušející neměl svůj kanclík. Všechno to začalo obhajobami, avšak já budu obhajovat na anglistice až za rok (Hope so!), a proto jsem mohla jít rovnou na věc k Mili a Poli. Obě byly u Mili v kanclu, vytáhla jsem si 2 otázky a šla na přípravu. Z morfologie a syntaxu jsem měla ot. č. 8. Les expansions du verbe a ač jsme zabrousily i do pronominalizace a postavení pronoms LE, LA v kladné větě a kladném i záporném rozkazu, dalo se to zvládnou;)Z lexikologie a sémantiky to byla ot. č. 7. Synonymie, antonymie, tautonymie.Potom jsem šla na fonetiku a fonologii, kterou zkoušel prof. PhDr. B., CSc. Velmi arogantní starý pán, který neváhá u zkoušení či při procházkách po chodbě kouřit doutník. Kuřáci prominou, ale ocamcaď pocamcaď! Po dlouhé debatě, kdy mi dal jasně najevo, že moje definice fonému ho nemůže uspokojit, i kdybych se stavěla na hlavu, ačkoli mi ani nedal šanci nějakou stvořit a prezentovat, jsem dostala otázku Základní pojmy z fr. fonologie.
Potom jsem šla na literaturu, neb ani 3h po zahájení závěrečných státních zkoušek nebyla přítomna zkoušející historického vývoje francouzštiny. Vrhla jsem se do jámy lvové a to doslova, neb za dveřmi mě čekala trojkombinace literárně vědné, literárně historické části + autoři. A takjsemsi vytáhla 2. La Communication littéraire, 10. École lyonnaise et Clément Marot, 30. Réalisme et naturalisme a Jean Cocteau et Henri Michaux. Polilo mě horko, zalapala jsem po dechu, avšak nesvezla jsem se na podlahu, ale tahala vědomosti až někde z paty. Potila jsem krev. Ani nevím, jak dlouho mě tam dusili, ale nakonec jsem odtamtud vyšla po svých, ač s mizivou nadějí na úspěch :(
Všichni už měli 4 části za sebou, ale k tomu, abychom to celé doklepli až do konce, nám chyběla jedna důležitá osoba, která na sebe nechávala čekat. Dočkali jsme se.. Dostala jsem Les points principaux de l'évolution phonétique du français, takže docela pohoda.
Až byli všichni vyzkoušeni i z historického vývoje, zkoušející se sešli v jednom kanclíku, zavřeli za sebou dveře a dali hlavy dohromady, aby nakonec vykouzlili ze všech částí jednu známku. Pak nás k sobě přizvali a slavnostně nám všem oznámili známky a pogratulovali. Prošli jsme všichni, dokonce i já, ač přes literaturu s odřenýma ušima ;)
Zatímco jedni zkoušející byli moc milí, vstřícní a projevovail zájem o naši budoucnost, byli bohužel i tací, kteří si neodpustil nemístnou poznámku, že už se těší, až z univerzity vypadneme (no comment!!!).
A tak jsme byli všichni šťastni přešťastni a rozešli se do svých temných nor, kde jsme po dlouhých týdnech a měsících učení mohli konrčně roztáhnout závěsy, hodit knihy a poznámky za hlavu a vykouknout ven na sluníčko :)
Žádné komentáře:
Okomentovat