
Sníh byl parádně křupavý a extrémně lepivý, tak akorát vhodný pro naše umělecké dílo. Dělba práce byla hned od začátku jasná: Jirka válel největší, tzv. základní kouli a já střední, tzv. srdeční ;) Docela rychle nám díky ideální povaze materiálu koule narostly, až jsme měli co dělat, abychom je dostali k sobě, neřkuli na sebe. Nakonec byla mise úspěšná, koule spojeny ve vertikální linii a mohli jsme se pustit do koule nejmenší, tzv. hlavové. Opět byla dělba práce bez

Tentokrát se do estetických úprav hlavy pustil Jirka a na mě zůstaly ručičky. V tu chvíli jsem vůbec netušila, co se Jirkovi v hlavě honí za nápad, který rázem jeho vlastní ruce zrealizovaly. Když jsem od zlobivých ručiček, které mě dost potrápily, vzhlédla, nestačila jsem se divit. Sněhulák měl na hlavě kohouta jako vyšitého z nějakého punkáčského časopisu :) V první chvíli jsem chtěla zaprotestovat, ale nakonec jsem usoudila, že mu to vlastně sluší. Tím se z našeho sněhuláka stala

Zatímco jsem mu ještě dodělávala frňák (taky ze sněhu, neb jsme mrkvičku zapomněli doma), kukadla, ušiska a pusu, Jirka stále upravoval kohouta, aby se mu opravdu nedalo nic vytknout. Na důkaz toho, že se nám opravdu podařilo zplodit sněhuláka fešáka, zbývá jen dodat, že nás nakonec konkurenční maminka požádala, zda si nás může spolu s punkáčským sněhulákem vyfotit :)
Bohužel její identita pro nás asi zůstane navždy utajena, a tak v tomto příspěvku mohu nabídnout pouze ilusrační fotografie ze zdroje Google.com.
Žádné komentáře:
Okomentovat